Směnky a jejich role v moderním obchodním právu 3.

30. 04. 2024

Ověřování pravosti podpisu na směnce

Pokud dlužník nabyde dojmu, že směnku nepodepsal, je nezbytné podat ve lhůtě 15 dní od doručení směnečného platebního rozkazu námitky a v jejich odůvodnění uvést, že podpis není jeho. Je pravdou, že by dlužník měl pouze popřít pravost podpisu v písemném odůvodnění, avšak s ohledem na opatrnost a praxi je vhodné navrhnout vypracování znaleckého posudku na ověření pravosti podpisu.
Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je právě věřitel tou stranou sporu, která musí prokazovat pravost podpisu směnečného dlužníka na směnce a v případě námitek by měla sama navrhnout vypracování znaleckého posudku soudu, či předložit posudek již vypracovaný soudním znalcem. K vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví je však vždy nezbytné originál listiny, v tomto případě směnky. Fotokopie je nedostačující.

Soud v každém případě při popření podpisu ustanoví soudního znalce z oboru písmoznalectví a pověří ho vypracováním znaleckého posudku, jehož závěrem bude, zda je či není podpis na směnce podpisem dlužníka. Znalec při vypracování posudku vychází ze srovnávacích podpisů dlužníka. Srovnávací podpisy si znalec může vyžádat od např. u finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení, banky či dalších institucí, které díky své činnosti obvykle mají k dispozici listiny s podpisem. Mimo to může znalec požadovat po dlužníkovi, aby se osobně dostavil a provedl před ním tzn. zkoušku psaní.

Stejný postup lze uplatnit v případě soudního sporu proti avalistovi.

JUDr. Sandra Sophia Loudová
advokátní koncipientka
loudova@langmeier.cz