Novela zákona o zaměstnanosti na zavedení kurzarbeitu

12. 11. 2020

Důvodová zpráva k novele zákona o zaměstnanosti uvádí jako důvod pro změnu právní úpravy především nutnost legislativního ukotvení systémové podpory, která bude schopna reagovat na všechny nepředvídatelné události, jako jsou např. ekonomická recese, pandemie, kyberútok, a která podpoří zachování pracovních míst a zmírní tak dopad těchto krizových situací na trh práce.

Vzhledem k pandemii Covid-19, se dosavadní právní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, která je obsažena v § 115 zákona o zaměstnanosti, ukázala jako nedostatečná, a to z několika důvodů. Dle důvodové zprávy byla hlavní překážkou především výše příspěvku, která nebyla dostatečně motivující k tomu, aby si zaměstnavatel ponechal zaměstnance v pracovním poměru. Dosavadní výše příspěvku činila 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0, 125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Dalším problémem pak byla nutnost předchozího souhlasu vlády ke každé žádosti zaměstnavatele, což vzhledem k velkému počtu žádostí během koronavirové pandemie nebylo možné. [1]

Podpora zaměstnavatelů se během pandemie realizovala na základě § 120 zákona o zaměstnanosti. Jednalo se o cílený program podpory zaměstnanosti s názvem Antivirus, který se ukázal jako poměrně úspěšný. Nový institut podpory v době částečné zaměstnanosti přebírá postupy z programu Antivirus a dále je doplňuje. Tento institut tak umožní státu, aby v případě, že nastane situace, kdy dojde ke zhoršení situace na trhu práce z důvodů působení vnějších faktorů, které zaměstnavatel nemůže ovlivnit, přebral za zaměstnavatele mzdové náklady. Tato podpora pak bude poskytována přímo zaměstnancům, a to Úřadem práce České republiky prostřednictvím zaměstnavatele. Podpora se bude týkat i případů, kdy zaměstnavatel nebude mít pro zaměstnance práci z důvodů jím objektivně ovlivnitelných. Podporu bude možno aktivovat plošně, regionálně nebo sektorově. [2]

Novela si tak vyžádá změnu dalších právních předpisů, a to především vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, kdy jde o zrušení § 27, který se týká příspěvku v době částečné nezaměstnanosti. Další předpisy, které si vyžádají změnu jsou zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Dosavadní návrh počítá s tím, že kurzarbeit by mohla povolit pouze vláda po projednání v tripartitě. Dle současného návrhu by zaměstnanec mohl zůstat doma jeden až čtyři dny v týdnu, a to maximálně na jeden rok. Podpora by se týkala zaměstnanců, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou a jsou zaměstnáni alespoň tři měsíce. Státní podpora za neodpracované hodiny by činila 70 % průměrného hodinového čistého výdělku. Zaměstnavatel by pak byl povinen vyplatit zaměstnancům podporu do deseti kalendářních dnů od jejího přijetí. [3]

Shrnutí

Zavedení kurzarbeitu je nepochybně správným krokem, který při závažných hospodářských potížích pomůže zaměstnancům i zaměstnavatelům překonat krizi, aniž by muselo docházet k výraznému propouštění. Vzhledem k tomu, že vládní návrh bude dále projednáván ve výborech je možné, že jeho finální podoba bude ještě změněna.

Filip Jakl