Zákonná úprava burčáku v České republice

15. 09. 2025

Burčák je specifickým produktem, jehož právní úprava má chránit jak spotřebitele, tak tuzemské vinaře. Ačkoliv se může někomu jevit nadbytečné, že máme „zákony opravdu na všechno“, s ohledem na vynalézavost obchodníků a pravidelných kontrol je více než jasné, že i produkt jako je burčák potřebuje zákonem stanovená pravidla a podmínky pro výrobu. Snahou zákonodárců byla ochrana spotřebitele před nekalými praktikami používanými některými prodejci při obchodování s vínem a burčákem.

Samotnou definici burčáku najdeme v zákoně o vinohradnictví a vinařství. Za burčák lze dle české legislativy považovat pouze částečně zkvašený hroznový mošt, který pochází výlučně z hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky. Pokud se nejedná o české hrozny, nejde produkt nazývat burčákem.

S ohledem na vlastnosti burčáku je zákonem stanoveno období, kdy ho je možné prodávat k přímé lidské spotřebě. „Pravý“ burčák si lze zakoupit od 1. srpna do 30 listopadu roku, ve kterém byly hrozny použité k jeho výrobě sklizeny. Ještě okolo roku 2000 však bylo možné burčák prodávat až od půlky srpna. Důvodem pro stanovení dřívějšího termínu prodeje lze považovat zahájení pěstování rannějších odrůd hroznů a klimatické změny.

Další zákonnou podmínkou je řádné označení burčáku, aby nedocházelo ke klamání spotřebitele. Prodejce musí produkt viditelně označit jako burčák nebo částečně zkvašený hroznový mošt, uvést jeho výrobce, údaje o jeho původu a obsažené alergenní složky.

Na rozdíl od dřívější právní úpravy již není stanoven přesný požadavek na procento alkoholu, který musí burčák obsahovat. Obecně se uvádí, že jakožto meziprodukt při výrobě vína se jeho obsah liší podle dané fáze kvašení v rozmezí 1–7 %. Podle vinařů je nejlepší si ho vychutnat při množství alkoholu 4–6 %.

Důraz na původ burčáku a zákonem stanovené povinnosti označovat za burčák částečně zkvašený hroznový mošt pocházející pouze z území České republiky má své podstatné odůvodnění. Podle dozorového orgánu často docházelo k míchání českého moštu s dovezeným, často levnějším a méně kvalitním. Striktní podmínky plynoucí ze zákona o vinohradnictví a vinařství tomuto mají zamezit, případně tyto nekalé praktiky omezit právě i nutností pro běžného spotřebitele viditelného označení původu burčáku.

Funkci kontrolního orgánu zastává Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která při náhodných kontrolách krom původu burčáku a jeho řádného označení kontroluje množství alkoholu a zda nebyl ředěn vodou. Na nekalé praktiky obchodníků je pohlíženo jako na klamání spotřebitelů. Obchodník, případně výrobce či osoba uvádějící produkt do oběhu, se porušováním požadavků na vlastnosti burčáku stanovených § 15 zákona o vinohradnictví a vinařství může dopustit přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 3.000.000 Kč.

JUDr. Sandra Sophia Loudová
advokátní koncipient