Lex Babiš: vše, co potřebujete vědět o zákonu o střetu zájmů

13. 10. 2025

Pravidla stanovená zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, se vztahují především na členy vlády, představitele ústředních správních úřadů, poslance, senátory, členy krajských zastupitelstev, hejtmany či starosty. Funkcionáři mají povinnost oznamovat své majetkové poměry, vyhýbat se situacím, kdy jejich osobní zájem může ovlivnit výkon funkce, a dodržovat omezení v oblasti podnikání nebo vlastnictví médií.

V roce 2017 byla přijata novela, která dala zákonu známější název Lex Babiš. Novela byla reakcí na situaci, kdy tehdejší premiér Andrej Babiš vlastnil mediální dům MAFRA, společnosti čerpající dotace a s účastí na veřejných zakázkách. Zákon zavedl tři klíčová pravidla:

• zákaz, aby člen vlády byl společníkem či ovládající osobou společnosti, která vydává tisk nebo provozuje rozhlasové či televizní vysílání,
• zákaz, aby firmy s více než 25% podílem člena vlády mohly čerpat dotace, investiční pobídky nebo se účastnit veřejných zakázek,
• a rozšíření povinnosti veřejných funkcionářů zveřejňovat údaje o svém majetku a příjmech.

Smyslem těchto ustanovení bylo zabránit tomu, aby člen vlády současně ovládal mediální prostor nebo ekonomické subjekty závislé na rozhodnutích státu. Ústavní soud v roce 2020 potvrdil, že tato pravidla jsou v souladu s Ústavou a sledují legitimní cíl.

V roce 2023 se zákonodárci rozhodli zákon znovu novelizovat. Cílem bylo zpřísnit pravidla tak, aby lépe odrážela realitu složitých vlastnických struktur a zabránila obcházení stávajících zákazů. Novela, označovaná jako Lex Babiš II, měla rozšířit definici skutečného majitele a více omezit vlastnictví médií osobami ve veřejných funkcích.

Způsob přijetí novely se však odchýlil od běžného legislativního postupu. Nová ustanovení byla do zákona doplněna dodatečně, bez řádného projednání a mimo rámec původního návrhu. Ústavní soud později označil tento postup za tzv. přílepek – tedy situaci, kdy je k projednávanému zákonu připojena nesouvisející úprava, čímž je obcházen standardní proces tvorby práva. Na návrh sedmdesáti poslanců hnutí ANO, tedy všech kromě předsedy Andreje Babiše, Ústavní soud v prosinci 2024 tuto část zákona zrušil. Nešlo o přezkum samotného obsahu novely, ale o přezkum procesu jejího přijetí. Ústavní soud tak připomněl, že v právním státě účel prostředky nesvětí.

Po zrušení novely zůstává v platnosti právní úprava z roku 2017. Člen vlády tedy nesmí vlastnit média ani mít rozhodující podíl ve firmách, které čerpají dotace nebo se účastní veřejných zakázek. Za obcházení těchto pravidel se považuje i nepřímé ovládání prostřednictvím svěřenských fondů, pokud z nich má funkcionář prospěch nebo nad nimi vykonává vliv.

Terezie Hodová
právní asistentka