Kontroly agenturního zaměstnávání: Co sleduje inspekce práce a jak se vyhnout pokutám

10. 11. 2025

Kontroly provádí SÚIP a oblastní inspektoráty práce. Cílem je ověřit, zda dochází k legálnímu zprostředkování zaměstnání, zda mají zaměstnanci uzavřené písemné smlouvy s náležitostmi dle zákona a zda jsou jim zajištěny rovné pracovní a mzdové podmínky.

Kontroly se také zaměřují na správné vedení evidence docházky, oznamovací povinnosti vůči Ministerstvu práce a sociálních věcí a na případy takzvaného „švarcsystému“, kdy jsou pracovní vztahy formálně maskovány jako spolupráce OSVČ.

Kontrola obvykle probíhá přímo na pracovišti, aby inspektoři mohli zjistit skutečný stav. Bývá pořizována i fotodokumentace a kontrolují se především doklady vztahující se k plnění zákonných povinností. Typicky jde o povolení agentury práce ke zprostředkování zaměstnání, písemné pokyny zaměstnancům agentury k dočasnému výkonu práce u uživatele či dohody mezi agenturou a uživatelem o dočasném přidělení pracovníků.

Výsledkem kontroly je protokol, proti kterému lze do 15 dnů podat námitky. Pokud kontrolovaná osoba nesouhlasí s průběhem samotné kontroly, může podat stížnost. V případě, že inspekce zjistí nedostatky, ukládá nápravná opatření s termínem k jejich odstranění. Inspektor může uložit pokutu na místě nebo podnět postoupit k přestupkovému řízení. Sankce bývají citelné. Za zastřené zprostředkování zaměstnání, umožnění nelegální práce či zaměstnávání cizince bez povolení může být uložena pokuta od 50 000 až do 10 milionů korun a zákaz činnosti až na dva roky. Porušení povinností při dočasném přidělení, například nedodržení povinností v oblasti BOZP nebo nezajištění srovnatelných pracovních a mzdových podmínek, může vyjít až milion korun.

Jedním z nejčastějších prohřešků je právě výše zmíněné zastřené agenturní zaměstnávání. Na první pohled se může jevit jako běžné poskytování služeb (například úklid či obsluha skladu), ale ve skutečnosti se jedná o pronájem pracovní síly bez potřebného povolení. Typickým znakem je, že pracovníci fakticky plní pokyny uživatele a využívají jeho pracovní pomůcky, přestože by při poskytování služby měli jednat podle instrukcí svého zaměstnavatele (dodavatele služby) a používat jeho vybavení. Takové jednání obchází pravidla rovného odměňování i ochranu zaměstnanců, a proto je zákonem výslovně zakázané.

Společnosti by proto měly pečlivě zvažovat, jak mají nastavené smluvní vztahy s externími dodavateli a pracovními agenturami. Prevence v podobě dobře nastavené smlouvy a pravidelného právního auditu se proto v tomto případě rozhodně vyplatí.

Mgr. Bc. Kateřina Sekyrková
Advokátní koncipientka