Agenturní zaměstnanec způsobil škodu uživateli: Kdo ji hradí a jak se bránit?

24. 11. 2025

Představme si například situaci, kdy agenturní pracovník působící v čistírně chemicky vyčistí kabát, který k chemickému čištění určen nebyl. Kabát je následně poškozen, což je zjevný důsledek pochybení zaměstnance, který si řádně nepřečetl symboly pro údržbu. Kdo za takovou škodu odpovídá?

Obecně platí, že zaměstnanec odpovídá za škodu svému zaměstnavateli až do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku, pokud škodu nezpůsobil úmyslně. V případě úmyslu odpovídá v plném rozsahu. U agenturních zaměstnanců však vzniká komplikace, jelikož škoda obvykle nevznikne jejich zaměstnavateli (agentuře práce), ale uživateli, který jejich práci využívá. Zákoník práce tuto situaci výslovně neřeší a neexistuje ani ustálená judikatura, která by poskytla jasný výklad.

V praxi se proto nabízí závěr, že za škodu způsobenou uživateli by měla primárně odpovídat agentura práce jako zaměstnavatel. Ta by následně mohla po zaměstnanci požadovat regresní úhradu, a to v zákonném rozsahu, tedy maximálně do 4,5násobku jeho průměrného výdělku, pokud nejednal úmyslně.

V uvedeném příkladu z čistírny by tedy uživatel (čistírna) nahradil škodu zákazníkovi a následně by požadoval její úhradu po agentuře práce. Ta by pak mohla regresně uplatnit náhradu po zaměstnanci v zákonném limitu.

Protože však uvedený postup není výslovně zakotven v právních předpisech ani v judikatuře, je velmi vhodné, aby si agentura práce a uživatel předem sjednali úpravu odpovědnosti za škodu ve vzájemné smlouvě. Jasná smluvní úprava může pomoci předcházet sporům a poskytuje ochranu oběma stranám.

Pokud jako uživatel nebo agentura práce potřebujete upravit odpovědnost za škodu ve smluvní dokumentaci, nebo aktuálně řešíte konkrétní škodní událost, rádi vám pomůžeme s přípravou či posouzením smluv.

Mgr. Bc. Kateřina Sekyrková
Advokátní koncipientka