Rozkaz k vyklizení

09. 07. 2026

Do konce roku 2025 přicházely v úvahu pouze 2 právní možnosti, jak takovou situaci řešit. První cesta spočívá v tom, že je nájemní smlouva sepsána notářem ve formě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. To v praxi znamená, že pokud se nájemce odmítne po skončení nájmu vystěhovat, může se pronajímatel obrátit přímo na exekutora a nemusí již podávat žalobu k soudu, protože má již v ruce exekuční titul pro vyklizení nemovitosti, který nahrazuje pravomocný rozsudek soudu. Druhá možnost spočívá v podání klasické žaloby na vyklizení nemovitosti, po které následuje standardní soudní řízení, které však zpravidla bývá (nejen) časově náročné.

Nově se nabízí možnost v podobě rozkazu k vyklizení. Soud jej může za splnění zákonných podmínek (dle § 175a občanského soudního řádu) vydat i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného. Je však nutné nezapomínat na to, že žalovaný (nájemce) může podat tzv. odpor, což je klíčový prostředek obrany proti vydanému rozkazu k vyklizení. V důsledku podání odporu se zruší rozkaz k vyklizení v plném rozsahu a následně soud nařídí klasické soudní jednání. Pokud však žalovaný proti rozkazu ve stanovené lhůtě (15 dnů od doručení rozkazu) odpor nepodá, rozhodnutí nabude právní moci a bude možné rovnou přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí nebo exekuci. Lze proto očekávat, že tento nový procesní institut přinese do oblasti nájemních vztahů efektivnější a rychlejší ochranu práv pronajímatelů. Vždy ale bude záležet na splnění zákonných podmínek a procesní aktivitě žalovaného.

Mgr. Adéla Kočí
Advokátní koncipientka