Články a média

Právo na ochranu domova před nezvanými příbuznými

16. 06. 2026

Právo na ochranu domova před nezvanými příbuznými

Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ve svém rozhodnutí Bilyavska proti Ukrajině* uznal, že došlo k porušení práva stěžovatelky na respektování soukromého a rodinného života a obydlí dle čl. 8 Evropské úmluvy pro lidská práva, když byla nucena trpět ve svém obydlí nezvané příbuzné, aniž by právní úprava státu umožňovala se nátlaku příbuzných bránit.

Stěžovatelka – starší žena, se ocitla v nepříznivé životní situaci, když se do jejího obydlí, zprvu dočasně a se svolením stěžovatelky, nastěhovali její dva dospělí potomci i se svými partnery a dětmi. Místo rodinné pohody s dětmi a vnoučaty však stěžovatelku čekalo každodenní peklo. Stěžovatelku sužovalo psychické a fyzické násilí ze strany jejích nových spolubydlících. S nevlídnou situací se snažila vypořádat vícero právními prostředky. Několikrát se pokusila vyhledat pomoc u místního policejního orgánu, pokusila se situaci řešit s danými příbuznými smluvně, a nakonec se obrátila na soud s cílem vyhoštění příbuzných ze svého obydlí. Všechny její snahy byly marné a věc se dostala až před ESLP.

ESLP se ve svém rozsudku věnuje mimo jiné posouzení případu v kontextu porušení čl. 8 Evropské úmluvy pro lidská práva, jejíž stranou je též Česká republika. Výklad tohoto ustanovení je tudíž relevantní i pro české poměry. Čl. 8 stanoví, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života a obydlí. Soud vylíčil, že zejména právo na respektování obydlí je klíčové pro sebeurčení, fyzickou a morální integritu jednotlivce, udržování vztahů apod. Obydlí má být místem, kde se cítíme v bezpečí a kde jsme chráněni před nežádoucím rušením a obtěžováním. Lze souhlasit se soudem, pokud uvádí, že stěžovatelky právo na respektování obydlí a soukromí jako takového bylo silně narušeno, když musela sdílet své obydlí s nežádoucími hosty. Pokud by nějaký stát měl stanovit taková právní pravidla, na základě kterých by bylo v některých situacích povinností osoby soukromého práva sdílet své obydlí s dalšími osobami, je třeba aby zavedl též procesní záruky zakotvující možnost dotčených osob hájit své zájmy vyplývající z Evropské úmluvy pro lidská práva.

Soud v neposlední řadě odkazuje i na lidskou stránku celé věci, totiž fakt, že stěžovatelka byla starší zranitelnou ženou, která se marně snažila získat zpět přístup ke svému domovu.

Stěžovatelce tak nakonec bylo dáno za pravdu až před ESLP, přestože se příbuzných snažila zbavit všemožnými kroky. Na závěr připomínáme, že pokud některé čtenáře sužují podobná příkoří ze strany nechtěných hostů, judikatura tohoto soudu má do budoucna relevanci i pro další obdobné případy, a to i na našem území.

Autorka: Martina Hovorková z advokátní kanceláře Langmeier & Co., advokátní kancelář s.r.o.

*
Zdroj: https://mezisoudy.cz/…26_bilyavska

Jsme součástí skupiny AEQUITAS Group.
Aequitas Group